Včelařská konference

"Ahoj, jsem začínající včelař. Mám rozměr 39x24 na 11R (zatím jedno včelstvo, celkem budu mít ještě šest oddělků). První nástavek byl plně obsednutý a tak jsem dal skoro před třemi týdny kovovou mřížku a nasadil medník. Do medníku jsem dal tři zavíčkované rámky nad plodové. Zbytek jsem v medníku doplnil soušemi a mezistěnami. V medníku je ale málo včel i medu, ale pod plodištěm se hoodně prověšují a dotýkají se hodně síta - skoro po celé ploše. Dnes jsem našel v medníku i malý prázdný matečník. Co dělat?"
-----------------------------
Jaké tři zavíčkované rámky do medníku? Pokud to byly zavíčkované zásoby, bylo to úplně zbytečné, protože za sladinou včelstvo nejde. Pokud to byl zavíčkovaný plod, taky to bylo téměř k ničemu, protože za zavíčkovným plodem taky včelstvo nejde. Nevytvořilo si instinkty a nemá proč, protože zavíčkovaný plod už nic nepotřebuje.
Obecně se potom stalo to, že až do cca června je sice za slunečného dne teplo, ale v noci klidně i jenom 10 - 15 st C a včelám se prostě do tak nově přidaného studeného prostoru - zvětšení na dvojnásobek velikosti úlu, nechce. Takové rozšiřování by snad mohlo uspět až někdy v pokročilém létě, zejména pokud by potom dalších pár dnů byly nejen tropické dny, ale i noci.
Ale předtím, na jaře a na začátku léta, se musí takové rozšiřování provádět spíš opačně, většina plástů, hlavně ty s mladým nezavíčkovaným plodem nad mřížku a pod mřížku jen menšina plástů plus přirozeně matka na nějakém plástu , kde byla nalezen, kladla nebo kde je taky mladý plod.
Jinak výše uvedené nízké teploty jsou podle mne jednou z hlavních příčin toho, že slabé včelstvo (na velikost nástavku) jako toto na jaře dlouho živoří a pomalu se rozvíjí, až potom v pozdním jaru a na začátku léta se explozívně zvětší a dohání silná včelstva. Ve slabém včelstvu je velká část včel prostě vázána udržováním vhodné teploty, pro plod 35 st c, mimo plod nějak o cca 10 st C níže, jestli si to dobře pamatuji.
Potom je velmi vhodné dát do plodiště ještě ten jeden další nástavek, protože 11 rámk ů v plodišt a 11 v medníku je pro dnešní silné včelstvo málo.

Ma to Radime logiku,ale jeste jsem nevidel a ani neslysel,ze by nekdo nad mrizku prevesoval otevreny plod,aby na nem vylamoval za tyden nouzaky,a znova musel do vcel...Ale k obsazeni medniku,ktery odmitaji dobre reseni.

"Ma to Radime logiku,ale jeste jsem nevidel a ani neslysel,ze by nekdo nad mrizku prevesoval otevreny plod,aby na nem vylamoval za tyden nouzaky,a znova musel do vcel...Ale k obsazeni medniku,ktery odmitaji dobre reseni."
Proč by měly být na plodu převěšeném nad mřížkou nouzáky? Jako bys vůbec nevčelařil.

V budecaku mozna,v kominu to tak vetsinou dopadne.Prevesit otevreny plod dal od matky jistota,ze tam neco narazi.Proto davam serii do medniku mezi preveseny otevreny plod.

"V budecaku mozna,v kominu to tak vetsinou dopadne.Prevesit otevreny plod dal od matky jistota,ze tam neco narazi.Proto davam serii do medniku mezi preveseny otevreny plod."
----------------------------
Možná, ale bavíme se o nástavku hned nad mateří mřížkou. Do tohoto nástavku či medníku se převěšuje jakýkoliv plod už snad 100 let a nikdy tam včely nenarážely matečníky. Pokud se při té manipulaci náhodou nezamáčkne matka nebo pokud není matka vadná a dává jen málo mateří vůně.
Dokonce obvykle včely nestaví matečníky, i když se plod dá do dalšího nástavku 39x24 a nad mřížku se dá nástavek s prázdnými plásty. V třetím nástavku s rámky 39x24 nad mřížkou už možná, to, poud vím, nemám vyzkoušeno.

Před vynecháním mateří mřížky u plástů 39x24 u začátečníka varuji.
Obecně mřížka není potřeba pro nízké plásty, protože u takových plástů s malou plochou je nahoře buďto med nebo v jiném buďto plod a plásty s medem tak lze bez problémů vybrat. Naopak u vysokých plástů je mateří mřížka nezbytná, protože jinak na skoro každém vysokém plástu je jinak vedle - pod medem i nějaký plod.
Rámek 39x24 je právě napůl mezi tím. Mateří mřížka není třeba u hodně silných včelstev a pro střední a silné snůšky. Protože hodně silná včelstva zanesou sladinou prázdné plásty dříve, než jem matka zaklade. Těch pár plástů s medem a zároveň plodem při tom celkovém počtu plástů nevadí.
U středně silných a slabších včelstvech nemusí mateří mřížka být jen u středně silné až slabší snůšky s přínosem tak 1 - 3 kila denně trvající delší dobu, aspoň 20 dní nebo měsíc. Za těchto podmínek v plástech v horním nástavku postupně nad plodem přibývá med a jak se plod líhne, uvolněné buňky jsou zanášeny dalším a dalším medem. Kladení matky se postupně přesune do spodních plástů a v horních je potom jen zavíčkovaný med, takže se může vybírat a vytáčet.
Pokud je silná snůška, v takovém malém úlu včely rychle zanesou všechny volné buńky nahoře i dole, matka nemá kde klást a potom všechny buňky, ze kterých se postupně líhnou včely. Až za dva, tři týdny není v úlu prakticky žádný plod, jen med a nastává rojová nálada. Mateří mřížka je v takovém případě nezbytná v tom, že za takové snůšky je třeba točit med každých 14 dní nebo i týden, aby se včelám uvolnil prostor. A bez mateří mřížky nejde zařídit, aby v těch plástech nezůstal nějaký plod. Přidání dalšího nástavku s prázdnými plásty nebo i mezistěnami během snůšky u slabšího včeltva už pomůže jen zčásti. Včelstvo získá další prostor pro ukládání medu, ale jak je slabší, nemusí počet včel na tyto práce stačit a včelstvo se tak může víceméně samo omezovat jen na původní prostor.
Mateří mřížka je potom u plástu 39x24 u silných včelstev potřebná na slabou snůšku. V takovém případě by bez mřížky včely uložily med 5 - 10 cm pod horní loučko ua pod ním by umístily plod, takže tento med by nešel vytočit.